AWIK House Production, s.r.o.

AWIK House Production, s.r.o.

Nízkoenergetické stavby

Nízkoenergetické stavby jsou středem pozornosti již řadu let. Jejich rozvoj přirozeně souvisí s nárůstem cen energií, který v posledních letech probíhá. Obecně se uvádí, že úspora nákladů na vytápění je přibližně poloviční v nízkoenergetickém domě v porovnání s klasickou stavbou. Vzhledem k významu tohoto trendu bylo vyvinuto množství vysoce izolačních materiálů a také výrobci klasických stavebních materiálů se zaměřili na zvyšování izolačních vlastností jejich výrobků. Nové materiály daly vzniknout novým stavebním technologiím a aby bylo možné vzájemně porovnávat jejich účinnost, jako obecně použitelné měřítko nízkoenergetického domu byla zavedena výše roční spotřeby energie, která se udává v kWh na m2 za rok. Jako definice nízkoenergetické stavby se uvádí výše roční spotřeby energie na m2 v rozmezí 15-50 kWh.

Jak již bylo řečeno, cesta k nízkoenergetickému domu vede především přes dobré izolační vlastnosti použitých materiálů. Míru izolace vyjadřuje součinitel prostupu tepla „U“, který se udává v jednotce W/m2*K. Následující tabulka uvádí hodnoty, které by měly splňovat jednotlivé části domu, pokud chceme parametrů nízkoenergetické stavby dosáhnout.
Část domu Součinitel prostupu tepla
Obvodové zdivo U = 0,2 W/m2 .K
Střecha U =0,2 W/m2 .K
Podlaha U =0,4 W/m2 .K
Okna U =1,1 W/m2 .K

Důležitou vlastností izolačního materiálu je jeho propustnost či nepropustnost pro vzdušnou vlhkost (tzv. difúzní otevřenost). Jestliže stěna domu přijímá vlhkost, která přirozeně vzniká v domě při jeho provozu, pak dochází k výraznému snižování jejích izolačních vlastností. Z tohoto důvodu se v nízkoenergetických domech používají parotěsné fólie, které zabraňují prostupu vlhkosti do stěn. Kvalitu utěsnění prověří tzv. blower-door test, při kterém je dům vystaven vnitřnímu přetlaku a je testováno, za jakou dobu poklesne vnitřní přetlak na úroveň tlaku vnějšího. Případný prostup vzdušné vlhkosti skrz stěny domu má i řadu dalších negativních dopadů, jako jsou plísně, koroze materiálu, praskání fasád apod.

Při Vašem rozhodování o novém bydlení jednoznačně doporučujeme věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Význam energetických úspor je patrný i ve stavební legislativě, která nově zavádí tzv. Průkaz energetické náročnosti budovy (Zákon č.177/2006 Sb. s prováděcí vyhláškou č.148/2007 Sb.). Tento průkaz hodnotí celkovou energetickou náročnost budovy, kdy zohledňuje nejen náročnost na vytápění, ale i chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení. Současně jsou vyhláškou č. 137/1998 Sb. stanoveny obecně technické požadavky na výstavbu, které musí budova splňovat. Účinnost vyhlášky začíná od roku 2009.